A jsem zpět. :)
Náročnější den než jsem plánovala… Ráno do práce. V poledne na trénink. Potom práce v terénu. A pak mi psal kamarád, že jim chybí čtvrtý na odbíjenou a jestli bych nemohla večer přijít, a protože vím, jak je hra nepříjemná ve třech, prakticky to moc nejde a je to jen na trénování, tak jsem ho v tom nechtěla nechat. Tedy jsem se k sobě nezachovala moc hezky a lehce zdravotně indisponovaná, jsem šla hrát rozhodnutá, že přemůžu bacila pohybem. Částečně se zadařilo, i když to asi není úplně optimální způsob.
Ano, stabilizujme a buďme k sobě otevřené. :)
Volná pracovní doba mi vyhovuje, nemám problém s tím tzv. pracovat z domova. Maškaráda ve mně vypěstovala poměrně silný smysl pro disciplínu. :) Ty roky práce v ní si tak trochu vynahrazuju. Začala jsem opět věřit na volné večery a víkendy. Udělala jsem si čas a prostor pro sebe. Konečně!
Tvoje práce v Barevné magii je jedna z věcí, která mě opravdu zajímá. Muselo to být nesmírně pozoruhodné, a taky jsi jako vedoucí asi měla velkou zodpovědnost. Práce pro neziskovky, to je taky kapitola sama o sobě. Mám určité zkušenosti třeba s dobrovolnickým centrem v nemocnici, kde jsem asi rok ještě s jednou dívčinou vedla dramatický kroužek na dětské psychiatrii. Dobrá zkušenost, ne úplně pozitivní, ale dobrá.
Včerejší trénink byl… báječný. Strašné horko. Já trochu nemocná. Ale včera jsem se právě rozhodla, že mi to půjde. A šlo. Na začátku přišel trenér s tím, že od příštího roku bude možná trénovat v jiném sportovním centru a jestli by to pro mě nebylo lepší. Myslím, že mi tím vlastně říkal, že si mě chce na trénování nechat. No, moc mi to chlapec neusnadňuje. Ještě jsme po telefonu řešili nějakou organizační věc a já se neudržela a jemně s ním po telefonu poflirtovala. Nejsem si jistá, jestli to zavnímal. :) Každopádně to byl pěkný trénink. Uvidíme, co přinesou „prázdniny“ v Zemi Nezemi, které se už blíží.
Ty vážně nenecháváš věci náhodě. Něco chceš a jdeš tomu naproti. To je úžasné. Věřím, že Ti to vyjde tak, jak chceš a potřebuješ. Lež má krátké nohy a já lži hodně nerada. A taky to neumím. Lež si musíš pamatovat a zpravidla se na ni nabalí další lež, a pak se roztočí taková spirála, že se “lhář” nestačí divit. Nicméně jsou situace, kdy opravdu nelze říct úplně pravdu, ta, kterou se svým pohovorem prožíváš, myslím, mezi ně patří. Takže Ti rozumím, že teď potřebuješ přijít s nějakou zástupnou verzí svého dřívějšího odchodu. :) Určitě zvládneš vymyslet něco hodnověrného, co nebude v rozporu s Tvým přesvědčením.
S tou oslavou máš pravdu. Opustím aspoň na chvíli ruch velkoměsta. Pojedeme vlakem a já ráda jezdím vlakem. Jo, to tak bývá, někam se Ti nechce a nakonec je to fajn. A říkám si, že kamarádovi určitě uděláme radost. Vracím se hned druhý den, mám nějaké povinnosti a taky se chci trochu vzdělávat a mít čas na sebe.
Je příjemné číst, že se máš spokojeně a hezky. Nakonec venku je taky hezky a snad to ještě chvilku vydrží. A tak nějak doufám, že se budeš mít spokojeně a hezky nadále. Já se mám vlastně taky spokojeně a hezky, jen bych mohla být trochu zdravější, ale člověk nemůže chtít moc věcí najednou. A začala jsem číst novou knihu: Karen Horney – Neuróza a lidský růst.
První
30. dopis