Jo, brusle mám moc ráda. Jezdím na nich dlouho, ale pořád neumím zastavit. Asi se to nikdy nenaučím. :-) Ostatně pro jízdu vpřed nebo pád k zemi to není nijak podstatné – zvládám obojí. :-)
Týden v Zemi Nezemi… hmmm… hned bych jela. To je super, že podnikáš nové věci. Držím Ti v tom pěsti!
S tím restem a vysokou – potřebuju napsat rigorózní práci a nechci psát práci pro práci, ale aby to mělo smysl a bylo to k něčemu (hezky se nám tohle téma opakuje) a pořád nemůžu nic vhodného objevit.
Hodně psaní – někdy píšu fakt ráda, ale jsou to hlavně moje úvahy o životě. Hodně čtení – čtu ráda, ale ne vždycky se mi podaří udělat si na knížku čas. Včera jsem dočetla Dámu s kaméliemi – byla jsem nadšená.
Já to se vztahy mám asi jinak než Ty… „Dejme tomu, že jsem někoho potkala…“ – to je hypotéza? :-) Promiň, nechci to zlehčovat, jen se mi tahle formulace zdála úsměvná. Já bych se na to podívala takhle: Co horšího než odmítnutí by mohlo přijít? Podle mě nic. Když budeš mlčet, budeš se jenom domnívat. Já osobně se strašně nerada domnívám a radši mám tisíc otázek, abych se doptala na podrobnosti, než abych si něco domýšlela – takže Tě chci povzbudit – jdi do toho! Co můžeš ztratit?
Zaujmout mě taky není snadné a taky se to nedávno někomu podařilo. Jenže má manželku. Takže je úplně zbytečné to jakkoliv rozvíjet, byť ve fantaziích. (Tohle jsem napsala proto, že jsem Ti chtěla oplatit upřímnost a otevřenost.)
Druhá
11. dopis