XLV. CHAT: Sbohem nebo na shledanou?

6:53

Shaly: Promiň, včera to zase byla tradiční velká dámská jízda. Plná různých podnětů. Ani nevím, jak bych ten večer zhodnotila. No, včerejší večer byl rozhodně lepší, než ten předvčerejší. :)

6:56

Dee: Co že jsi vzhůru tak brzy?

6:58

Shaly: Já jsem vždycky tak brzo vzhůru, ale dnes dřív komunikuju, protože jsem neplánovaně zůstala u mámy a teď jsem potřebovala zajet domů, než vyrazím do A51.

Dee: Jak je venku?

Shaly: Zima. Ale docela příjemně.

7:06

Dee: Máš se hezky? :-)

7:08

Shaly: Proč se ptáš? Já myslím, že se mám hezky. Ráno jsem jela kousek s mámou, byla to legrace. Co Ty?

7:09

Dee: Mám takový dojem, že se máš hezky, že máš dobrou náladu, tak to ověřuju otázkou. – Já musím vyskočit z postele, takže na devět, jo? Jak se mám, zjistím za chvíli.

Shaly: Máš pravdu. Byla to jízda. Opět. – Na devět. :)

7:13

Dee: Řekni, to jdete někam ven nebo jste doma a povídáte a něco popíjíte? Ptám se, protože tohle neznám a strašně mě to zajímá. :-)

7:18

Shaly: Chodíme do restaurace u přehrady. Hodně se spolu i nasmějeme. :)

7:22

Dee: Představuju si to jako moc fajn večer.

7:23

Shaly: Byl to fajn večer. Ale nejkrásnější bylo to ráno s mámou.

7:28

Dee: :-):-):-)

(později)

8:08

Dee: A do práce jedu pozdě. :-) Co Tě dnes čeká?

8:20

Shaly: Práce, odvoz vstupenek partnerovi, zadání inzerce, návštěva u Vévodkyně a večer jít podpořit sestru na Miss tattoo.

8:21

Dee: Wow, kde se ta akce koná? Jde i Superman? Budu držet palce na dálku. Nebo zblízka? :-)

8:31

Shaly: V Budoucnosti. Máš to blízko. Jde i Superman.

8:43

Dee: Teď se mi stala vtipná věc. Vystoupila jsem z metra a nějaký mladík mě zastavil. Držel cosi v ruce a říkal, že by se mě rád na něco zeptal, pokud už mi bylo 18! A to jsem si zrovna dneska, kvůli workshopu, dávala záležet, abych vypadala na svůj věk. Evidentně mi to nevyšlo. :-)

8:45

Shaly: Tak to je výborný! Prostě vypadáš skvěle. :)

8:47

Dee: Oblékla jsem se dneska fakt elegantně a tohle jsem teda nečekala. Kdybych šla v teniskách, tak budiž, ale takhle? :-)

Shaly: :)

8:49

Dee: Promyslela jsi možnost našeho setkání? :-)

9:09

Shaly: Já myslím, že jsem si to vyřešila a jsem na to připravená. Jen se ještě zamyslím nad Bílou vlajkou… Jestli ten tvar neuzavřít před setkáním…

9:12

Dee: Imaginární strach už je pryč?

9:13

Shaly: Teď ano.

9:14

Dee: Co se týká Bílé vlajky, podle mě se tvar uzavře právě tím setkáním.

9:16

Shaly: Může být, ale je to jen jedna z možností. Další je ta uzavřít tuhle část před setkáním, aby mohl vzniknout druhý, asi o dost jiný, díl. Přemýšlím taky nad  jmény…

Dee: Jak bychom ji měly uzavřít? Myslíš jména použitá v našich dopisech?

9:19

Shaly: Ano… Vím třeba, že chci zachovat Mistra. Tak se mi myšlenky ubírají tím směrem… jméno jako význam… přezdívka…

9:20

Dee: Moje představa je takováhle: Jména a všechny věci, které budeme chtít změnit, změníme. Jedno kdy. Prostě v průběhu práce na Bílé vlajce. A pro mě osobně zní jako dobrý konec to, že se domluvíme na setkání. Když si to představím jako konec v nějaké knížce, tak bych byla potom napnutá, co se stalo dál a o to přeci pro čtenáře jde. :-)

9:21

Shaly: Jo, to se mi právě taky líbí. Přemýšlím nad tím, jak upravit Bílou vlajku do finálního stavu, abychom po setkání neměnily její význam a poselství. Protože po setkání se určitě něco změní.

9:25

Dee:: Jak bychom mohly po setkání změnit její význam? Jak bychom to udělaly? To nechápu… Pro mě je to jasně dané. Hromada textu, dopisů a kromě gramatické revize to bude chtít změnit ta jména, případně místa pracovišť a tyhle věci, ale to je celé. Nechci z toho nic odebírat, nic měnit, nic víc upravovat…

Shaly: Bude potřeba i lehká stylistická korekce. Ale asi máš pravdu. Já jen, že když pracuju s textem, tak i přepracovávám některé věty, měním slova.

9:28

Dee: Do toho bych vůbec nezasahovala. Ztratí to autentičnost.

Shaly: Možná. Jen přemýšlím nahlas.

9:29

Dee: Tak, jak to je, je to opravdové. Když budeme měnit věty, už to nebude naše opravdová a upřímná práce, ale snaha zalíbit se.

Shaly: Deformace z profese. :)

9:30

Dee: Já si Tě zkrotím. :-)

Shaly: To už jsi druhá.

9:31

Dee: Tak asi potřebuješ víc krotitelů. Ale to se budu muset se Supermanem nějak dohodnout, ať si nelezeme do zelí. :-)

Shaly: Včera jsem si se Supermanem psala v kouzelných metaforách. Až budu u počítače, pošlu Ti ukázku. – To teda. Abych z toho nebyla zmatená.

9:33

Dee: Juuu, to jsem zvědavá. – Neboj, budeme Tě mít ve střídavé péči nebo něco na ten způsob.

9:35

Shaly: Hlavně se budete muset domluvit na postupech, aby to nebylo kontraproduktivní.

9:36

Dee: To nebude problém. Víš přece, jak jsme oba komunikativní.

(později)

9:55

Shaly: Mám pocit, že jsi něco psala, ale zase se to ke mně nedostalo…

Dee: Naposledy tohle: To nebude problém. Víš, přece jak jsme oba komunikativní.

10:00

Shaly: Jo, to je ono. Se to někde ztratilo v překladu. :) To je fakt. To jste.

10:01

Dee: To bude dneska průšvih.

10:05

Shaly: Jak to?

10:08

Dee: Mám přednášet před nějakými manažery a vůbec se na to necítím.

10:10

Shaly: Co by Ti aspoň trochu pomohlo? Pár dřepů? Něco sníst? Někde si zařvat?

10:11

Dee: Lepší příprava. :-) Budu si je představovat nahé. :-D

Shaly: Tak na to asi není čas. Musíš improvizovat. – No vidíš. Hlavně aby stáli za to.

10:12

Dee: Vím přesně, co by mi pomohlo. :-(

Shaly: A to je?

10:13

Dee: Obejmutí.

10:14

Shaly: Já si vždycky říkám, že mluvím jako člověk k lidem. Mám právo na omyl jako každý jiný. Mám právo být nervózní. Objímám Tě na dálku, ale kdyby tam byl někdo, kdo to může udělat osobně, bylo by to lepší.

10:17

Dee: Obávám se, že nikdo takový tam nebude. Ale Tvoje obejmutí na dálku je taky fajn.

10:19

Shaly: To mě hřeje. Mám to místo sluníčka a konečně je mi trochu teplo. :)

10:22

Dee: Nesměj se, ale několikrát jsem si už představovala, že až se potkáme, tak Tě budu chtít obejmout.

10:24

Shaly: To není k smíchu, to je k úsměvu.

10:32

Dee: Vyrobila jsem si kartičky s otázkami, na které se budu ptát. :-)

10:33

Shaly: Šikovné. Určitě to zvládneš skvěle.

10:40

Dee: Děkuju. Jsem z toho nervózní.

10:41

Shaly: To je normální. Až začneš, tak to potom půjde samo. A až skončíš, budeš ze sebe mít dobrý pocit.

10:42

Dee: Snad to tak opravdu bude. – Když se vrátím v naší dnešní konverzaci zpátky – bylo by pro Tebe reálné, abych dnes přišla držet palce Tvojí sestře?

10:45

Shaly: Dokážu si to představit.

10:49

Dee: Myslela jsem to spíš tak, aby to pak pro ni nebylo nepříjemné. Tetování mám taky – že bych se ještě stihla přihlásit? :-)

10:57

Shaly: Ty máš tetování? Jaké? – Bude nás tam docela hodně, takže záleží na Tobě. My dvě ale na sebe určitě nebudeme mít klid.

Dee: A kdo ještě – mimo Tebe a Supermana? Ano, mám tetování. Před pár dny jsme já a moje tetování slavili první výročí.

11:02

Shaly: Chtěla bych vědět jaké a kde… Tetování mě fascinuje od čtení Třetího přání. – budou tam ještě Najády Lisa, Ariel, Mína, jeden z kluků z Osady… O nich vím. Používám přezdívky, některé vím, že znáš, tak možná znáš i zbytek.

11:05

Dee: A tihle všichni o mě, resp. o nás vědí? – Jaké a kde. :-) Uvědomuju si, jak je to pro mě intimní věc, protože ho nemám na ukazování, ale má to pro mě hluboký význam. Nechala jsem si od jedné ženy, se kterou mě pojí jeden muž, vytvořit můj osobní ochranný symbol. Je to něco jako mandala. Mám ho jakoby za krkem, ale ne na krku, ani ne mezi lopatkami… tak někde v téhle oblasti.

11:12

Shaly: Zajímavé. Četla jsi Třetí přání? – Najády a Superman vědí. Najády vědí jen, že si píšeme, nevědí nic o našem vzájemném a stále se vyvíjejícím vztahu. Superman ví nejvíc, naslouchá, nehodnotí, zajímá se opravdově, nemá předsudky.

11:14

Dee: Je to taková legenda. Má pro mě opravdu velmi hluboký význam. Třetí přání jsem nečetla. Ale díky za tip. :-) Za Supermana jsem ráda! Najád se asi trochu bojím..

11:18

Shaly: To chápu. Proto Ti to říkám. O Supermana nemám strach. Na to, jak je mladý, je jeho nadhled, schopnost empatie a pozornost neuvěřitelná. Zajímáš ho jako člověk. Ten román má tři díly. První dva pro mě byly velkou inspirací. Postava Alice je má oblíbená. Třetí díl jsem začala číst, ale nepřečetla. Nějak to nešlo. Chystám se to zkusit znovu.

11:21

Dee: Zajímám Supermana?

11:22

Shaly: Ano, jeho zajímá všechno v mém životě. Naše komunikace ho překvapila. Je rád, že situace nepojímám konvenčně. Jedna z věcí, která se mu na mě líbí, že se zachovám zpravidla jinak než většina lidí. My dvě, náš příběh, vybočujeme z běžného stereotypu. Kolem mě se pořád něco děje. Myslím, že se mu to líbí. Je otázka jak dlouho?

11:29

Dee: Určitě dlouho. Ráda vybočuju. Nejsem a nechci být ovce ve stádu. Ani ovoce. :-D

11:35

Shaly: Už jsem u stroje. Pochůzky jsem oběhla. Je čas na kancelářskou práci.

11:39

Dee: Pošleš mi pár včerejších metafor?

11:40

Shaly: Ano, myslím na to. Tady to máš. 

„Nevím, proč bych si měl myslet, že jsi blázen… Zebřička je divoká a zkrotit ji by byla škoda… Každý máme nějaký styl řešení věcí a Tvůj je obdivuhodný a Ty bys na tom chtěla něco měnit a ochočovat?“

„Potom ovšem pozor na vrata od výběhu… Zebřičce se v ZOO může i líbit. Má ráda ošetřovatele, má dost jídla, když prší, má se kam schovat… Pak jednou ošetřovatel zapomene zavřít bránu… A Zebřička se musí rozhodnout… Čemu dá přednost… Své touze po nejisté a nebezpečné svobodě, kde ji mohou roztrhat lvi, nebo své lásce k ošetřovateli, který se jí snaží zajistit veškerý komfort…?

„Včera jsi se bránila mřížím, Zebřičko, a teď obrat… Zebřička se určitě rozhodne správně, když bude mít ošetřovatele ráda… Ošetřovatel si ji ochočuje tím, jak se k ní chová, pak už je to na ní…“

„A to je právě ono. Věčně plná rozporů. Ale zase ne tak úplně. Zebřička ze své podstaty mříže nechce, ale pro lásku k ošetřovateli je ochotná je tolerovat…“

„Já Tě nechci omezovat, ani Tě do něčeho tlačit… Mezi ochočováním a rozkazováním je tenká linie…“

11:55

Dee: Zebřička? To je milé. Jsi snad pruhovaná? On Tě má vážně moc rád, Shaly.

11:57

Shaly: Po Zemi nezemi ano. Tam to vzniklo. Napsala jsem mu, že jsem pruhovaná jako zebra (od sportovního oblečení mám senza pruh na zádech) a že nevím, jestli se mu to bude líbit. A psal, že je mu jedno, jestli jsem pruhovaná, že se mu budu líbit třeba kostičkovaná. O Zebru jsem si tedy vlastně řekla a Zebřička mi zůstala.

11:58

Dee: Přesně takhle to vzniká. :-)

11:59

Shaly: Taky to z něj cítím. Vím, jak se na mě dívá… Váží si mě. Je rád, že mě má… A já si toho strašně cením a nechci o něj přijít… Má mě rád, viď?

Dee: Má Tě moc rád. Moc a upřímně. Neboj se jeho lásky.

12:02

Shaly: Snažím se…

(později před workshopem)

12:42

Dee: Tady je tolik pěkných chlapů!!! :-)

12:45

Shaly: Tak vidíš! To půjde samo.

12:49

Dee: Musím změnit přístup. Budu dobrá a ty lidi už nejspíš nikdy neuvidím.

12:49

Shaly:: Ano! Správně! Tak se mi líbíš!

Dee: :-)

(později)

13:29

Dee: Měla bys čas třeba v sobotu odpoledne?

13:31

Shaly: Tenhle víkend je to se mnou špatný. V sobotu ráno jedu za prarodiči, odpoledne mám beachvolejbal, večer koncert kolegy. V neděli dopoledne brusle, odpoledne badminton s Clarkem. Co ten další víkend?

13:42

Dee: Teda. Myslela jsem na setkání v poklidu. Mám pocit, že už nebudu schopna to dlouho odkládat. A o dnešním večeru ještě nejsem přesvědčená.

13:46

Shaly: Myslím, že ten dnešek by nemusel být úplně dobrý. Já vím, jsem zase zrychlená. Jak jsi na tom v týdnu?

13:52

Dee: Ale ještě jsem dnešek nezavrhla. V týdnu asi víceméně dobře, teď si neuvědomuju, že bych měla něco domluvené. Superman je Clark? :-)

13:56

Shaly: Tak to se mi povedlo. :) Jak si píšu s ním i s Tebou… Tak to jsem zkazila…

13:57

Dee: Mohla jsem to přejít, ale bylo to silnější než já. :-)

Shaly: Teď už mi nevyjde to překvapení. Ale mělo to tak být. :)

13:58

Dee: Snad Tě to nevyleká, ale mám opravdu silný pocit, že se s Tebou musím vidět. – Překvapení je na pohledu, viď? :-)

13:59

Shaly: Já věděla, žes to věděla už včera. :) Neleká mě to, jen mě zajímá důvod té náhlosti. – Byl to dobrý nápad, kdybych já nebyla střevo.

14:03

Dee: Neumím to vysvětlit. Mám takový pocit. – Nápad to byl moc hezký! :-)

14:04

Shaly: Měl to být takový malý dárek. Tak pořád ho ještě půlka zbývá.

14:58

Dee: A já se na něj moc těším. – Myslím, že se večer objevím.

15:04

Shaly: Dobrá… Měla jsem se dnes lépe upravit. :) Jedu do Velkoměsta. Tak třeba večer nashledanou.

Dee: Určitě jsi krásná, jako vždy. – Půjde se mnou kamarádka.

15:05

Shaly: Lichotnice. – Bezva.

Dee: Jo. – Chci Tě potkat, pozdravit, třeba obejmout, ale nerušit.

15:06

Shaly: Tak brzy nashledanou.

15:07

Dee: Pa.

15:27

Dee: Kamarádka se mě ptá – a budou tam i chlapi? :-)

15:28

Shaly: S námi jdou dva. Ale předpokládám, že tam chlapů bude dost. Jedná se o ženy a tetování, tak bych neměla v tomto směru obavy.

15:33

Dee: Tak jsem ji uklidňovala správně. Ten Tvůj se nepočítá. Kdy to začíná?

15:34

Shaly: Od sedmi.

(později) 

17:32

Dee: Dobře já!

17:33

Shaly: Dala jsi to zřejmě lépe jak se ctí.

Dee: Už to tak vypadá. Jsem z toho naprosto nadšená. Plný sál, asi padesát lidí, dobře na mě reagovali a i jsem měla potlesk.

17:35

Shaly: Věděla jsem to.

17:36

Dee: Kecko… Jsi milá kecka.

17:38

Shaly: Klidně, ale věděla jsem to. Jsem na Tebe pyšná.

17:45

Dee: Shaly… Obejmutí.

17:47

Shaly: Velké.

17:48

Dee: Králíčku.

18:06

Shaly: Škoda, že Ti nejde poslat, jak umím hýbat nosem.

18:36

Dee: Můžeš mi to večer předvést.

18:38

Shaly: Snad nebudu mít trému.

Dee: Uvidíš, že jsem milé a hodné děvče.

18:41

Shaly: Těším se.

Dee: Vážně?

18:57

Shaly: Vážně.

* * *