Milá Dee,
asi pro mě nebude jednoduché psát tento dopis. Mám pocit, že přes veškerou mou snahu tak neučinit, Tě asi raním… Rozhodly jsme se pro upřímnost a já se jí budu držet. Včera to nebylo jednoduché, dnes to není o nic lehčí… Ale je to správné.
Je mi líto těch hádanek a děkuji za Tvé pochopení. Je to přesně tak, jak jsi napsala. Bylo to důležité a já věděla, že až se dozvíš výsledek, pochopíš, proč jsem tak musela psát. Ten týden byl zázračný. Dovolil mi přesně to, o čem píšeš, nechat za sebou ruch města, přátele, ekonomické problémy, stres z hledání nové práce, stres z osobního života… Chovala jsem se k sobě dobře a tím si otevřela cestu, abych udělala rozhodnutí, za kterými si budu stát, kterým budu věřit. A podle toho jsem začala po návratu jednat na základě zralé úvahy.
Ano, během naší komunikace se stalo hodně věcí… Nikdy bych nevěřila, že se může život rozpohybovat tak rychle. Vlastně ještě teď nevěřícně zírám. V tom žlutém trabantu jsem nejela se Supermanem. Jela jsem s jedním kamarádem, pro kterého znamenám asi víc, ale oba víme, kde jsme, a tak je to v pořádku.
Čas strávený se Supermanem je tím nejlepším, co mě za poslední dobu potkalo. Povídáme si o všem a naše společné mlčení je naplňující. Cítím, jak mě má rád. Je tady pro mě. Vím, že je to krátký čas, ale má intuice mě u něj drží. Stejně jako se mě ale drží i můj strach. Ten bude chtít čas… Kdo Tě napadá, když mluvím o jeho trpělivosti a schopnosti čekat na správný čas?
A dostávám se k mému včerejšímu večernímu setkání. Nevím, jaké byly Tvoje představy. Mé byly různé. Šla jsem tam s jistými domněnkami, které se bohužel potvrdily a neudělaly celou situaci lehčí, ani pro mě. Prince mám ráda a vždycky asi budu, je součástí mé minulosti, a právě proto jsem se s ním včera sešla, abych mu řekla, že už nejsem sama. Proč jsem měla potřebu to udělat… To teď nebude lehké… Mrzí mě to, Dee… Zaregistrovala jsem v jeho chování určité změny, které mě vedly k tomu, že se na mě nedívá jen jako na kamarádku. Chtěla jsem se tomu postavit zpříma. V neděli se završil proces se Supermanem. Patřím teď k němu a musela jsem to Princovi říct… Udělala jsem však rozhodnutí, kterého nelituju… Princ pro mě znamená nebo spíš znamenal moc, víc než bylo dobré pro můj život. Hodně mě to stálo a hodně mi to dalo.
Nečekám, že hned odpovíš… Jsem připravená na cokoliv.
Tím se dostávám k tomu, že mě neštve, když píšeš o svých pocitech, když poukážeš na něco, co pro Tebe není v pořádku, když se zmíníš o tom, co se Ti nelíbí…
Shaly
81. dopis